Don Giovanni:
Alfin siam liberati,
Zerlinetta gentil, da quel scioccone.
Che ne dite, mio ben,
so far pulito?
Zerlina:
Signore, è mio marito...
Don Giovanni:
Chi? Colui?
Vi par che un onest'uomo,
un nobil cavalier, com'io mi vanto,
possa soffrir che quel visetto d'oro,
quel viso inzuccherato
da un bifolcaccio vil sia strapazzato?
Zerlina:
Ma, signore, io gli diedi
parola di sposarlo.
Don Giovanni:
Tal parola non vale un zero.
Voi non siete fatta
per essere paesana; un altra sorte
vi procuran quegli occhi bricconcelli,
quei labretti sì belli,
quelle dituccie candide e odorose,
parmi toccar giuncata
e fiutar rose.
Don Giovanni:
Konečně jsme osvobozeni,
Zerlinko milá, od toho hlupáka.
Co říkáte, moje milá,
jak jsem se ho zbavil?
Zerlina:
Pane, je to můj muž...
Don Giovanni:
Kdo? Ten?
Myslíte snad, že by čestný muž,
urozený šlechtic, jako jsem já,
strpěl, aby tento zlatý obličejík,
ta slaďoučká tvář
byla umořena nějakým čeledínem?
Zerlina:
Ale pane, dala jsem mu slovo,
že si ho vezmu.
Don Giovanni:
Takové slovo nemá žádnou hodnotu.
Nejste stvořená,
abyste byla venkovanka, jiný osud
vám připravily ty živé, šibalské oči,
ty krásné rtíky,
ty bělostné a voňavé prstíky,
je to jako chtít zkyslé mléko
a odmítat růže.
Ah!... Non vorrei...
Don Giovanni:
Che non vorreste?
Zerlina:
Alfine ingannata restar. Io so che raro
colle donne voi altri cavalieri
siete onesti e sinceri.
Don Giovanni:
È un impostura
della gente plebea! La nobilità
ha dipinta negli occhi l'onestà.
Orsù, non perdiam tempo;
in questo istante
io ti voglio sposar.
Zerlina:
Voi!
Don Giovanni:
Certo, io.
Quel casinetto è mio:
soli saremo elà, gioiello mio,
ci sposeremo.
Ach, nechtěla bych...
Don Giovanni:
Co byste nechtěla?
Zerlina:
Zůstat nakonec podvedená. Vím, že
k ženám jste vy šlechtici málokdy
čestní a upřímní.
Don Giovanni:
To je výmysl
plebejců! Čest je
pravou sestrou urozenosti.
Pojďme, neztrácejme čas;
v této chvíli
se chci s tebou oženit.
Zerlina:
Vy!
Don Giovanni:
Ovšem, já.
Ten zámeček je můj:
budeme sami a tam, můj poklade,
se spolu vezmeme.
Don Giovanni:
Là ci darem la mano,
Là mi dirai di sì.
Vedi, non è lontano;
Partiam, ben mio, da qui.
Zerlina:
(Vorrei e non vorrei,
Mi trema un poco il cor.
Felice, è ver, sarei,
Ma può burlarmi ancor.)
Don Giovanni:
Vieni, mio bel diletto!
Zerlina:
(Mi fa pietà Masetto.)
Don Giovanni:
Io cangierò tua sorte.
Zerlina:
Presto... non son più forte.
Don Giovanni:
Andiam!
Zerlina:
Andiam!
A due:
Andiam, andiam, mio bene.
a ristorar le pene
D'un innocente amor.
(Si incamminano abbracciati verso il casino.)
Don Giovanni:
Tam si podáme ruce,
tam mi řeknete své ano.
vidíš, není to daleko;
Pojďme milá odsud.
Zerlina:
(Chtěla bych i nechtěla,
trochu se mi chvěje srdce.
Je pravda, že bych byla šťastná,
ale můžete mě ještě škádlit.)
Don Giovanni:
Pojď má milovaná!
Zerlina:
(Je mi líti, Masetto.)
Don Giovanni:
Změním tvůj osud.
Zerlina:
Rychle, už nemám sílu odolat.
Don Giovanni:
Pojďme!
Zerlina:
Pojďme!
A due:
Pojďme, pojďme, můj milý/milá.
vynahraďme si bolest
čisté lásky.
(Objímajíce se odcházejí směrem k zámku.)