Velehrad 2001

4. června 2001 v předvečer státního svátku svatých Cyrila a Metoděje jsme navštívili Koncert lidí dobré vůle
který se konal pod širým nebem na nádvoří velehradské basiliky pod záštitou Monsignora Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského.
Na koncertě, jenž zahájil třídenní oslavy příchodu slovanských věrozvěstů a pouť věřících, vystoupil soubor Hradišťan s Jiřím Pavlicou, Eva Dřízgová-Jirušová, sestry Steinovy za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Jožo Ráž
a Daniel Hůlka.

Velehradští připravili velmi přívětivé a vlídné prostředí pro všechny poutníky. Atmosféra byla bezvadná.
Koncert začínal večer v 19 hodin - pro nás posluchače a diváky, ale ne pro účinkující, kteří připravovali akustiku mnoho hodin předem.
S Danem přijela jeho kapela (Ivan Korený, Martin Kumžák, Naďa Wepperová, Linda Finková, Jiří Březík ...), kterou známe z mnoha Danových vystoupení a která se stejně jako Dan těší naší oblibě.
Dřívě příchozí byli vděčni, že mají příležitost a smějí nahlédnout do jejich "kuchyně" a mohli si vytvořit představu, že zpívat naživo bez jediné chybičky a tak, aby bylo perfektně slyšet odevšad, není jednoduché.
Dan se musel nespočetkrát jako pravý Blíženec v duchu rozdvojit a současně zpívat a současně sám sebe slyšet z publika. Dost se u toho i fyzicky naběhal soustředíc zároveň svou pozornost na orchestr i na šňůry na jevišti a na dění na schůdcích k němu vedoucích, na kterých právě rozmotávali a upevňovali pracovníci koberec.
Někdy se nám přihlížejícím zdálo, že je provedení dokonalé, ale Dan to ještě chtěl zprecizovat. Dan má opravdu nejen úžasné sluchové a hudební nadání, nádherný a znělý hlas, ale také pro mne nepochopitelnou vynikající představu, jak nástroje i hlas zní v různých podmínkach. To jsem si uvědomila až při koncertě samém.
Dan během hodiny dokonale vyladil asi sedm skladeb. A tak koncert bezchybně slyšeli nejen ti, kteří byli na nádvoří, ale i ti, kteří se tam nevešli. Ne všem, kteří během koncertu stanuli na pódiu, se to takhle podařilo.

Danovi patřila druhá polovina koncertu. Byl vřele přivítán dlouhým potleskem. Začal Biblickými písněmi č. 4 a 9 od Antonína Dvořáka. Oblečen do delší sněhobílé košile a lesklých černých kalhot, s rozpuštěnými vlasy.
Následovala píseň Ten právě příchozí. Tak krásně znít jsem ji ještě snad neslyšela, hlas i nástroje.
Skladbou Být tě hoden jsme všichni vzdali poctu panu Zdeňku Borovcovi. Svým hlubokým textem mnohým vehnala slzy do očí.
V Gabrielovi se nádherně uplatnily hlasy - doprovodné vokály a Danův hlas v dokonalém souznění rozechvěly celý Velehrad. A Danovo fortissimo předposledního refrénu muselo být slyšet až Uherském Hradišti.
Následovala Ať Láska, která vždy povzbudí a povznese naše pesimistické nitro, ale bohužel jen na chvíli - zpravidla do následujícího pracovního dne:).
Ráj, který Dan nikdy nevynechá, mi připadá pokaždé jiný a nový. Ale když jím Dan své vystoupení nezahajuje, mám při jejím ohlášení smutný pocit, že nastal definitivní závěr koncertu.
Avšak tentokrát ještě nebyl. Následoval chorál Svatý Václave.
Ale to už byl defitivní konec tohoto Danova vystoupení, když nepočítám ještě potleskem publika vyžádané opakování chorálu, který zpívali úplně všichni.

Co dodat? Hradišťan hrál a zpíval od srdce jako vždy, Eva Dřízgová-Jirušová je vynikající. Jožo Ráž zazpíval sice jen jednu píseň, ale krásnou a krásně a navíc nás potěšil svou přítomností na tomto koncertu a svou vitalitou přinesl kus optimismu.

Sestřih celého koncertu byl vysílán 6. 7. 2001 na ČT1. Snad bude později opakován pro ty, kteří byli začátkem července na dovolené.