Notte e giorno faticar,
Per chi nulla sa gradir,
Piova e vento sopportar,
Mangiar male e mal dormir.
Voglio far il gentiluomo
E non voglio più servir
no, no, no, no, no,
E non voglio più servir
Oh che caro galantuomo!
Vuol star dentro colla bella,
Ed io far la sentinella!
Voglio far il gentiluomo
E non voglio più servir
no, no, no, no, no.
E non voglio più servir
Ma mi par che venga gente;
Non mi voglio far sentir.
(Si ritira)
(Don Giovanni esce dal palazzo del Commendatore inseguito da Donn'Anna; cerca coprirsi il viso ed è avvolto in un lungo mantello.)
Donna Anna:
(Trattenendo Don Giovanni)
Non sperar, se non m'uccidi,
Ch'io ti lasci fuggir mai!
Don Giovanni:
(sempre cercando di celarsi)
Donna folle! indarno gridi,
Chi son io tu non saprai!
Leporello: (avanzandosi)
Che tumulto! Oh ciel, che gridi!
Il padron in nuovi guai.
Donna Anna:
Gente! Servi! Al traditore!
Don Giovanni:
Taci e trema al mio furore!
Donna Anna:
Scellerato!
Don Giovanni:
Sconsigliata!
Questa furia disperata
mi vuol far precipitar.
Donna Anna:
Come furia disperata
Ti saprò perseguitar!
Leporello:
Sta a veder che il malandrino
Mi farà precipitar!
Ve dne, v noci se lopotit
pro toho, komu se nic nezamlouvá,
snášet déšť a vítr,
špatně jíst a špatně spát.
I já chci dělat pána
a nechci již sloužit,
ne, ne, ne, ne, ne,
nechci už sloužit.
Ó, jaký vážený džentlmen!
Vy jste uvnitř s tou kráskou
a já abych hlídal!
I já chci dělat pána
a nechci již sloužit,
ne, ne, ne, ne, ne,
nechci už sloužit.
Ale zdá se mi, že sem jdou lidé;
Nechci, aby mě slyšeli.
(Ustoupí.)
(Don Giovanni prchá z komturova paláce pronásledován Donnou Annou; snaží se zakrývat obličej a halí se do dlouhého pláště)
Donna Anna:
(Zadržuje Dona Giovanniho)
Nedoufej, jestli mě nezabiješ,
že tě nechám utéci!
Don Giovanni:
(stále hledá skrýš?)
Ženo bláznivá, nadarmo křičíš,
kdo jsem, nikdy se nedozvíš!
Leporello: (pokračuje)
Jaký povyk, ó nebesa, jaký křik!
Pán v nových potížích.
Donna Anna:
Lidé, sluhové, na toho zrádce!
Don Giovanni:
Mlč a třes se před mým hněvem!
Donna Anna:
Ničemníku!
Don Giovanni:
Ty hloupá!
Tato zoufalá fúrie
mě chce srazit na kolena.
Donna Anna:
Jako zoufalá fúrie
tě budu pronásledovat!
Leporello: (k publiku)
Uvidíte, jak ten prostopášník
mě srazí na kolena!
(con spada e lume)
Lasciala, indegno!
Battiti meco!
(Donna Anna, udendo la voce del padre, lascia Don Giovanni ed entra in casa.)
Don Giovanni:
Va, non mi degno
Di pugnar teco.
Il Commendatore:
Così pretendi da me fuggir?
Leporello:
Potessi almeno di qua partir!
Don Giovanni:
Misero, attendi,
se vuoi morir!
(Si battono.
Il Commendatore è mortalmente ferito)
Il Commendatore:
Ah, soccorso! son tradito!
L'assassino m'ha ferito,
E dal seno palpitante
Sento l'anima partir.
Don Giovanni:
Ah, già cade il sciagurato,
Affannoso e agonizzante,
Già dal seno palpitante
Veggo l'anima partir.
Leporello:
Qual misfatto! qual eccesso!
Entro il sen dallo spavento
Palpitar il cor mi sento!
Io non so che far, che dir.
(Il Commendatore muore.)
(s mečem a pochodní)
Nechej ji, ničemo!
se mnou se bij!
(Donna Anna slyší hlas otce, nechá Dona Giovanniho u vchodu do paláce.)
Don Giovanni:
Odejdi, není mi důstojno
s tebou se bít.
Komtur:
To říkáš proto, aby mi unikl?
Leporello:
Kdybych tak mohl odsud odejít!
Don Giovanni:
Bídáku, počkej,
chceš-li zemřít!
(Bijí se.
Komtur je smrtelně zraněn.)
Komtur:
Ach, pomoc, jsem zrazen...
vrah mě zranil...
a z bijící hrudi
cítím, že duše mi odchází.
Don Giovanni:
Ach, už klesá nešťastník.
Sklíčenou, zápasící se smrtí
z bijící hrudi
vidím jeho duši odcházet.
Leporello:
Jaký zločin, jaká výtržnost!
V hrudi od hrůzy
cítím bušení srdce!
Nevím, co dělat, co říci.
(Komtur zemře.)