Daniel už dříve říkal, že se mu stýská po opeře a živé hudbě. Věřili jsme tomu, ale nečekali, že
se jeho operní třeba jen krátký návrat v dohledné době uskuteční.
Takže jsme uvítali informaci, že bude zpívat Mozartova Dona Giovanniho.
Dan krásně zpívá, role Dona Giovanniho mu dává prostor uplatnit jeho hlasový talent
a profesionalitu i osobní kouzlo.
Těšili jsme se a sledovali průběh příprav.
|
A nejenom Don Gio měl tenkrát problém "co na sebe":-))).
Ti, kteří byli již na prvním - čtvrtečním - představení, hlásili, že to bylo bezva.
Dan prý měl sice zpočátku viditelnou trému, ale zpíval krásně. A že se máme, na co těšit.
My měli lístky na sobotní představení.
Protože to byl pro nás slavnostní den, zašli jsme na pozdní oběd do restaurace Rudý baron.
Jednak pro tu atmosféru - patří Danu Landovi a občas tam zavítá Dan Hůlka. A navíc je to skvělá
hospoda a výborně tam vaří (otevřeno denně od 11:24 do 00:26 :-)).
Pak už jen zbývalo koupit pěknou kytici a usednout do první řady v hledišti Stavovského divadla.
Obecenstvo bylo mezinárodní. Hodně Němců a Japonců. Opera byla zpívána v originále.
Orchestr dirigoval Rudolf Krečmer. Zpívali: Daniel Hůlka (Don Giovanni. Daniel zpíval dokonale
a zhostil se své záporné role tak, že jsem Dona Gio chvílemi až nenáviděla:-)), Jiří Sulženko
(Leporello - fantastický), Martina Bauerová, (Zerlina - úžasná), Václav Sibera (Masetto - perfektní),
Eva Forejtová (Donna Anna), Eliška Toperczerová (Donna Elvíra), Vladimír Okénko (Don Ottavio), Petr Dolejší (Il Commendatore).
|
Krásná Mozartova hudba. S výjimkou Dona Ottavia jsem okouzleně sledovala a hlavně poslouchala
pěvecké výkony všech hlavních představitelů.
Dan měl nově ušitý kostým, ale plášť měl původní (kdyby ho měl na míru, Leporelo by si jej po
výměně plášťů v druhém dějství přišlápl:-)).
|