Vánoční koncert Daniela Hůlky v Pardubicích

Pochopitelně jsme už byli všichni nedočkaví a vyrazili jsme do pardubického Domu hudby o hodinu a půl dříve. A kupodivu jsme nebyli první. Několik fanoušků už postávalo přede dveřmi. Chvíli jsme museli ještě mrznout, než nás vpustili dovnitř. Protože v sále nejsou sedadla očíslovaná, utíkali jsme zabrat co nejlepší místečka, abychom měli Dana jako na dlani. Uvelebili jsme se ve druhé řadě a říkali jsme si, jestli bude Dan zpívat stejné písničky jako na koncertě v Braníku. Zpíval. Málem jsme mu napovídali sled písniček. :-)
 
Jako obvykle nejprve na pódium nastoupila Danova kapela, avšak oproti branickému koncertu v trošku pozměněné sestavě. Kapelník Martin Kumžák, kytarista a vokalista Jiří Březík, na klávesy hrál Martin Rada ale místo Pavla Plánky na bubínky hrál Emil Frátrik (Dan povídal, že si ho pro dnešek vypůjčili až ze zahraničí, z dalekého Slovenska).
Prvními písničkami byly Déšť, vůz a pláč, Hádanka s tajenkou, Říjen a já, Města a titanicová pecka Ty se mnou jsi dál.
Potom Dan uvedl miniblok písniček z pera Jirky Březíka: krásná romantická písnička Co je to štěstí a protestsong V době. Mezi oběma písničkami nás stejně jako v Braníku Jirka pobavil úsměvnou povídkou.
Po dlouhém a zaslouženém potlesku následovala v plném obsazení písnička Pohřeb a potom za doprovodu klavíristy Martina Rady árie inspektora Javerta z muzikálu Bídníci Tam ve hvězdách.

Druhou polovinu koncertu vyplnily písničky Tears in Heaven od Erica Claptona, Mít kam jít, Pár jmen, Cesty, You are so beautiful od Joe Cockera a Ten právě příchozí.
Věděli jsme, že nás Dan nenechá odejít bez Ráje, tak jsme vytrvale tleskali a dočkali se.
Během velice dlouhého potlesku běhala na jeviště jedna fanynka s květinou za druhou.

Přišla i naše chvíle na perník pro Jirku Březíka. Jirka nám totiž v Braníku za pardubický perník slíbil přivézt své CD s názvem "Moje první … (CD)". A my jsme měli slíbený perník. Ačkoli všichni od pořadatele dostali perníkové srdce s nápisem Pozdrav z Pardubic, Jirka měl mnohem větší radost z našeho perníku – kytary s nápisem "Pro Jirku Březíka, prima chlapíka". Jak nám sám řekl, dostali jsme ho! Srdce prý sní, ale kytaru si schová na památku. :-)
 
Vytleskali jsme si ještě jeden přídavek. Dan přišel už jen sám a že když tak hezky tleskáme, ještě jednu přidá. "A capella", protože kluci už prý někam utekli :), Dan spustil úžasné Ave Maria. Nejeden divák zamačkával slzu v oku.
 
Jakmile se trochu vyprázdnilo hlediště, objevil se Jirka Březík se svými slibovanými cédéčky. Měl jich plnou krabici a prodal jich opravdu dost. Dokonce rozdával i podpisy.
Než přišel Dan, vysypal Jirka z rukávu ještě plno zábavných historek a při loučení zacitoval svého moravského kamaráda, který mu prý vždycky říká: "A Juro, kdybychom se neviděli, tak se ho... stane!" :)
 
Dan, ačkoli po koncertě spěchal, přišel za námi na chvilku zpět do sálu, aby rozdal autogramy a vyslechl naše přání krásných Vánoc. Také jsme mu popřáli hezké prožití dovolené a vyjádřili přání, aby se vrátil v pořádku. Odpověděl, že "snad jo!". :-).
Tak doufejme, že jo. :)