|
Daniel měl nejdříve relaci v nitranském N-Rádiu.
Byl tam námi velmi očekáván jako vzácný host, protože my zahraniční máme tak málo možností
jej vidět a slyšet na živo. Všichni, kdo mají Dana rádi a nemají moc příležitosti jej potkat
a aspoň kraťoučkou chvíli s ním
promluvit, určitě chápou naši nervozitu. ("A co když se tam minem").
Měl nedávno třicáté druhé narozeniny, tak jsme mu s přítelkyní
připravily košík 33 malých růží (tu jednu navíc pro štěstí).
PŘIJEL.
Něco málo před patnáctou hodinou.
Jeepem. S Ondřejem Málkem, svým manažerem, a Pavlem Plánkou, jenž ho doprovází na bicí.
Po skončení rozhlasového pořadu jsme jej konečně mohli přivítat osobně, popřát mu k narozeninám.
Samozřejmě, že jsme poprosili i o autogram. Ochotně nám podepsal, co jsme chtěli, a také nám zapózoval
před fotoaparátem, přestože spěchal na NĚJAKÝ koncert do Levic (nepochlubili jsme se, že my taky :-)))
A koncert v Leviciach? Prima.
Do Levíc sme prišli pred sedemnáctou popoludni a už sme Dana počuli, ako skúša, a skúšal celý koncert až do pol osmej, kedy nás pustili
dnu do amfiteátra.
Koncert začal o 20:15 a Dana publikum privítalo s veľkým potleskom.
Ako prvú pesničku zaspieval Gabriela, potom všetkých privítal a povedal: zaplať Pán Bůh, máme krásné počasí. Potom vykukol spoza
zastrešeného pódia a pozrel na oblohu so slovami: Děkujeme.
Ďalej spieval piesne: Soumrak, Pohreb, Mít, kam jít (na konci "jen sááááááááááááám" na 3x zdvihol tón, pekne to vyznelo), Šachy,
Ten práve príchozí, SOS.
Nasledoval Dracula. S Danielom spievali jeho hostia: Pavel Vítek (za Tomáša Trapla),
Iveta Bartošová (mala krásne biele šaty, ale rozparok až po pás, tak keď na konci zafúkalo,
v hladisku to len zhíklo), Monika Absolónová a všetci zaver z Draculy.
Perlička: keď sa začal spievat Dracula, nad amfiteátrom začal poletovať malý netopier, neviem,
či si to niekto všimol.
Daniel pak jestě spieval: You are so beautiful, Loď bláznů, Déšť, vůz a pláč (jazzovo upravené),
Modlitba, Život je bílý dům, Vzpoura a Zeď,
Rok 2000, prídavok - Ráj.
Ešte spieval i pesničku Za to nemohou andělé, ale nemohol si spomenúť na názov a tak hovoril, že
je o dažďu, láske a malovaniu a nakonec ju narychlo nazval: DÉŠŤ.
Keď šla posledná - Rok dvoutisící, všetci volali: NIE!!
Bola tam super nálada. Pri konci všetci divaci stáli pred pódiom.
Cez koncert Danovi prinieslo malé asi 5 ročné dievčatko dva obrázky, čomu sa veľmi potešil
a všimol si aj druhú stranu, kde
bolo napísaná ešte nejaká Československá organizácia ochrany drobného zvieratstva.
Dobre sa na tom pozabával, že má federativné papiere.
Po skončení koncertu sme čakali na Dana.
Nedočkavé deti za zátarasmi na Dana kričali: pán Hulka,
pán Hulka.
Potom prišiel, sadol a mohol sa upodpisovat. Počkali sme, kým sa to
trochu vyprázdni, a až na koniec len počujeme: Chce ešte niekto? :-))) Tak sme hned pribehli za
Danom,
zasa musel podpisovat. Ešte som pochválila koncert a spýtala sa kedy opäť prídu. Povedal že asi
na podzim v októbri
do Banskej Bystrici, do Prešova...
Priatelka venovala Danovi vrecúško s darčekom, z ktorého mal očividnú radost. Potom sme sa všetky tri
s ním odfotili, rozlúčili a šli s krásnymi spomienkami domov.
Celé to bolo úžasné.
|