Králové muzikálu v opeře

Představení navázalo na loňský velmi úspěšný projekt Královny popu v opeře, kde účinkovaly naše přední populární zpěvačky.
Tento letošní koncert byl pro nás dámy mnohem lákavější, neb jsme mohly bezprostředně zažít naše oblíbené Krále i Prince: Dana Hůlku (krále i prince v jedné osobě), Jiřího Korna, Petra Muka a Janka Ledeckého. Obrovskou radost jsme měli i z hostů: Karel Černoch, Peter Nagy, Bohouš Josef, Bohuš Matuš a Pavel Vítek.
A co dodat k hostům exkluzivním jako je Štefan Margita a Petr Hapka? Nádhera.
 
Vzhledem k názvu koncertu jsme očekávaly, že uvidíme všechny naše oblíbené ve fracích, a uvažovaly, co úžasného si na sebe máme vzít my, abychom aspoň na okamžik upoutaly pozornost. Nakonec to lehce vyřešilo nevyzpytatelné počasí a prudký déšt za nás a byly jsme rády, že jsme vůbec dorazily včas. A naši králové? Také většinou zvolili nedbalou eleganci:). A slušelo jim to.
 
Koncert uváděla Lucie Zedníčková, uvedla i prvního hosta - Dana Hůlku.
Zatímco jsme nedočkavě koukali dopředu na pódium, prošel Dan tiše odněkud zpoza nás, vykráčel na prkna a definitivně zahájil. Písní Ráj (Vangelis/Zdeněk Borovec). Další píseň byla Gabriel (J. Škorpík, D. Hůlka/T. Belko) a následovala Štěstěna s Bohoušem Josefem (B. Josef/T. Belko). Bohouš Josef si mne získal už dávno. Perfektně ztvárnil roli Horácia v muzikálu Hamlet.

Další hosty uváděly Gabriela Osvaldová, Hana Zagorová, Leona Machálková, Klára Doležalová, Dasha a Helena Vondráčková.
 

 
Neusínej (M. Šetka, P. Muk/P. Muk) - zpíval Petr Muk. Rozhodně jsme neusínaly a sledovaly jeho vystoupení, jen jsme byly trošku smutné, že nám z pódia zmizel Dan. Rockový tenor Petr poté zpíval s Karlem Černochem Tančíš sama (hudba i text Petr Muk) a pak opět on sám Bon soir mademoiselle Paris (P. Janda/Z. Rytíř). Petr Muk je skvělý.
Našeho operního krále Štefana Margitu uvedla Hanka Zagorová (vzpomněla jsem si, jak odpovídal v jednom TV pořadu na otázku: "Komu jste posílal kdysi lístky do zlatého slavíka? "No přece Zagorce" :). Pan Margita rozechvěl svým úžasným hlasem celé divadlo a zejména naše nitro. Vybral si píseň Caruso (L. Dalla) a árii z opery Arlezanka. Následovala další krásná skladba Ave Maria (F. Schubert), kterou zpíval s Danem Hůlkou.
Pavel Vítek zpíval píseň Kdo ví (L. Bernstein/S. Sondheim/ J. Aplt).
 
Po přestávce zahájil Petr Hapka písní Kocour se schoulil na tvůj klín, kterou napsal spolu s Michalem Horáčkem a při které se samozřejmě sám doprovázel na klavír.
Pak zpíval Janek Ledecký Být či nebýt ze svého Hamleta a s Peterem Nagyem Někdy smích někdy pláč (Van Morrison/J. Ledecký a P.Nagy).
Když se u "kecpultu" objevilo smějící se sluníčko v podobě Heleny Vondráčkové, nemusela už nic říkat. Bylo jasné, že chce uvést Jirku Korna a že se máme na co těšit. Jirka ve výše uvedené nedbalé eleganci na celé čáře předčil jak vězně Edmonda Dantese, tak prince z Rusalky i kralevice dánského :). Zazpíval nám Wonderfull World (Weiss/Thiele) Potom brblal na téma, že NĚKTEŘÍ narozdíl od něj mají to štěstí, že mají všechno velké, a zakysle nastavoval výšku mikrofonů. Do toho přišel Dan a řekl, že u něj to tak úplně není, že třeba stan má malý a zazpívali duet Mám malý stan (B. Nikodém/Z.Borovec).
Dana vystřídal Bohuš Matuš, který s Jiřím Kornem zapěl Panis Angelicus (C. A. Franck). 
V blížícím se finále zazpívali muzikáloví králové Bye, Bye love (B. Vereen/ R. Scheider).
 
Být tě hoden (Eric Clapton/W. Jennings/Zdeněk Borovec) - píseň, kterou známe v původní verzi jako Tears in Heaven (Slzy v nebi), která má svou historii a Dan ji v originálu má už léta také v repertoáru. Český text k této krásné písni už dříve napsal Zdeněk Borovec. Zpívali všichni účinkující. A my tiše také. Byla to pocta nás všech panu Zdeňku Borovcovi.
 
Finále Kéž slunce svítí - ústřední melodie snad kultovního muzikálu Hair, zpívali nejen všichni účinkující, z nichž každý měl své sólo, ale i publikum. A ovace si vynutily opakování této závěrečné skladby.  
 
Aranžmá skladeb vytvořil Martin Kumžák, který dirigoval a ještě k tomu občas stihl hrát na klávesy.
 
Všichni králové i princové dostali spoustu kytek, nejvíc Dan. Bylo nám příjemně, když drželi v náručí naše kytice.
 
Představení bylo benefiční. Šek s výtěžkem přes 300 000,- Kč předal na jevišti pan Janis Sidovský předsedkyni správní rady nadace Vize 97 - paní Dagmar Havlové, která se koncertu zúčastnila sama, neboť pana prezidenta odvelely pracovní povinnosti do zahraničí.
Výtěžek podpoří v rámci projektu vzdělávání nadace Vize 97 hudební studium nadaným žákům a studentům.
 
Koncert byl skvělý, mohla bych psát a psát a popsat nespočet krásných a neopakovatelných okamžiků, ale jakýkoliv popis i doplněný fotografiemi by byl nedokonalý.
Naštěstí byl koncert natáčen Českou televizí, takže ti, kteří na představení nemohli, jej mají možnost shlédnout později a my si zavzpomínat ... Kéž slunce svítí, kéž slunce svítí...