Přestože zpráva o krátkém vystoupení Daniela Hůlky v Hradci Králové při příležitosti
zahájení letní sezóny hotelu Černigov se k nám donesla asi čtyři dny před vlastním
uskutečněním, neváhali jsme ani chvilku.
A tak naše duše, roztrpčené Českou televizí slibovaným a neustále odkládaným
vysíláním záznamu muzikálu Monte Cristo, dostaly víc než krásnou náplast.
|
Do hotelu jsme přijeli o něco dříve a při kávě vyhlíželi, kudy a hlavně
kdy že to Dan přijede, protože odpoledne v Praze zpíval ještě v muzikálu Excalibur. Ve svém
rychlém autě přijel opravdu včas. Na chodbě jsme se s ním stačili ještě všichni vzájemně
pozdravit a pak už jsme byli vpuštěni do kongresového sálu hotelu Černigov. Škoda jen, že
zřejmě o akci vědělo jen málo lidí nebo se mnozí tak narychlo nemohli dostavit, což bylo
znát hlavně na počtu diváků v hledišti. Ačkoliv pro nás to možná bylo dobře.
Na začátku nás potěšila svými temperamentními, tanečními písničkami a příjemně
zabarveným hlasem zpěvačka Markéta Magdalena. Po ní už konferenciér ohlásil „našeho
nejočekávanějšího" Daniela Hůlku.
Na úvod jsme se dozvěděli, že Dan chystá podzimní turné
k nové desce Dílem já, v červenci ho čeká Don Giovanni ve Stavovském divadle a příprava na
muzikál Miss Saigon a že pro nával práce dovolenou v létě nestihne – snad až v prosinci.
Ujistil nás ještě, že i když spěchá, po vystoupení neuteče a rozdá svým fanouškům autogramy.
V zápětí už jsme se přenesli časově zpět do muzikálu Monte Cristo na pevnost If, kde uvězněný
Edmond Dantes vzpomíná na svou lásku v písni Doteky tvých řas. Z civilnějšího repertoáru to
byly písně z alba Rozhovor – Cesty a smutná ale krásná píseň Pár jmen. Na závěr se s námi
Dan rozloučil jako inspektor Javert svou nádhernou árií z muzikálu Bídníci Tam ve hvězdách.
Dan i bez živé kapely (jen na halfplayback) zpíval jako vždy úžasně.
Po vystoupení pak Dan rozdával autogramy i čerstvě vytištěné podpisové karty
ke svému právě vydanému albu Dílem já.
Pro nás byla tato akce zároveň vhodná příležitost,
kdy jsme mohli se zpožděním jen opravdu několika málo dnů Danovi osobně popřát
k jeho 36. narozeninám.
Za fanclub jsme mu předali dárek, který se ne a ne pustit knoflíčku ve výstřihu saka
gratulantky (zamotaná mašlička). Dan trpělivě a pobaveně s úsměvem čekal a asi si netroufal
pomoci s rozuzlením.
Potom ještě ochotně vyhověl našim prosbám o společná fota pro naši milou vzpomínku na
sobotní večer. Pak už se nám Dan nenávratně ztratil, protože spěchal do Prahy, kde ho čekala
práce v podobě nějakého dalšího natáčení.
Na závěr celé akce následovalo ještě krátké vystoupení zpěváka Hynka Toma, ale pak
už jsme odjížděli do svých domovů s hřejivým pocitem příjemně prožitého večera.
Víkend ale ještě nekončil !
V neděli jsme přikvačili do Prahy na skvělý muzikál Excalibur, takže jsme si Dana jestě užili
v podobě nepopsatelně zlého a cynického rytíře Mordreda.
Hleď, tak to jsem já:
páníček zlej,
pán Tenaten.
Rodím se zlej
již dospělej,
uzmu vás hned
svým tenatem...
a že jich mám, mám, mám, mám - vásss...rád!
Zlý rytíř nám udělal velkou radost, když nám o přestávce udělil audienci a vyfotil se
s námi tak, jak to máme nejraději: nalíčen a v kostýmu.
Tento "víkend s Danem" se nám opravdu vydařil.
|