Recitál v Braníku 5. března 2001

Těžko může něco nahradit živý komorní koncert, který ssebou nese bezprostřední kontakt diváků-posluchačů a výborných účinkujících hudebníků.
V divadle, kde se všichni musí vyrovnat se skutečností, že dovnitř nikoho dřív než půlhodiny před představením nepustí a vrata divadla jsou nekompromisně zamčena jak před diváky, kteří mnozí do Prahy přijeli promrzlí z dosti velké dálky, tak dokonce i před včas scházejivšími se hudebníky:-). Mělo to od počátku svůj půvab. Divadlo zavřené, vedlejší restaurace otevřená. Všichni nezávisle na sobě jsme reagovali stejně - do vedlejší hospůdky. Bylo tam teploučko, příjemné prostředí a... a Danova kapela (asi je také neměl kdo pustit do divadla:-). Kolem půl sedmé se objevil Dan a svou přítomností dal najevo, že divadlo již přijímá, zvedl kapelu u vedlejšího stolu a nám přerušil zasvěcené debaty o digitálních foťácích a zpracováváním videosekvencí na internetu:-).
Mnozí nepražští byli v Bránickém divadle poprvé. Má vlídné domácké prostředí. Danův recitál se tam dobře hodil. 5. března večer se zde uskutečnilo příjemné setkání lidí, kteří měli možnost pobýt spolu pod jednou střechou.
 

 
První polovina Danova recitálu se vinula v duchu vzpomínek na pana Zdeňka Borovce. Je nás asi hodně, komu bude tento člověk chybět. Až teď si uvědomujeme, že spoustu pěkných písní, z nichž některé známe mnoho let, otextoval právě pan Borovec. Mnohé jsou nadčasové a bohužel teprve nyní zjišťujeme, že v podstatě zlidověly.
Dan ze svého repertoáru zvolil hlavně skladby otextované Zdeňkem Borovcem nebo písně, kterými chtěl vyjádřit svůj pocit nad jeho odchodem. Zpíval Déšť, vůz a pláč, Hádanka s tajenkou, Říjen. Zpíval Ten právě příchozí, Pár tvých pout.
Tears in Heaven (píseň Erica Claptona, která vznikla při tragickém úmrtí Claptonova malého syna a kterou, s českým textem, zpíval Dan s Karlem Černochem na pohřbu Zdeňka Borovce, autora onoho českého textu).
 

 
Pak Dan pokračoval skladbami z nového alba: Havrani, Pár jmen, Půlnoc, Rozhovor (s Naďou Wepperovou), Cesty a Města (v posledních dvou se předhaněli s Ivanem Korenným ve virtuózní hře na kytaru). Zpíval You are so beautiful, Modlitbu, Ať láska... V momentě, kdy jsem si říkala, že by asi měla být přestávka, Dan ohlásil závěrečný Ráj. Podivala jsem se na hodinky a zjistila, že Dan zpíval a místy také hrál na kytaru téměř dvě hodiny bez pauzy.
Za krásný večer, který uběhl tak rychle, že jsme zapomněli na čas, vděčíme také všem hudebníkům - Ivanu Korenému (kytara), Pavlu Plánkovi (bicí), Jiřímu Březíkovi (doprovodný zpěv), Lindě Finkové, Nadě Wepperové, Dušanovi Kollárovi a smyčcovému kvartetu.
 

 
Po koncertě Dan ochotně rozdal autogramy a nad mapou svým zvědavým příznivcům vysvětlil svou blížící se cestu do Tibetu.
Odcházeli jsme z Bránického divadla skvěle naladěni a těšíme se na další koncert.