Monte Cristo na Bezdězu z pohledu účinkujícího
Bydlel jsem 4 roky v Německu a poté 7 let na Novém Zélandě. Můj největší koníček je historický šerm, a také létání na padáku (dělám testovacího pilota pro jednu firmu v Liberci). V roce 1993 jsem se prestěhoval zpět do Čech a zde jsem také zůstal.
První muzikál, jenž jsem zde shlédl, byl Dracula, který jsem pak navšívil celkem čtyřikrát. Monte Crista jsem viděl dvakrát. Je to skvělý pocit být tam a vidět tak velké show. Něco podobného člověk prožívá při vystoupení historického šermu (v menším měřítku a samozřejmě je také něco jiného být účinkujícím než být divákem).
Dostal jsem od kastelána hradu a od agentury pořádající bezdězovskou akci nabídku
dělat stylový doprovod účinkujícím - v mém případě Danovi a jeho paní Libuši, která
v muzikálu tančí.
Mým úkolem bylo po našem dopoledním vystoupení sejít ve zbroji dolů pod hrad a čekat na
příjezd Dana.
Moc času jsem neměl, protože se Dan asi po pěti minutách opravdu objevil. :-)
Začal výstup zpět na hrad. Brnění se pomalu začalo zahřívat. Dan s Libuškou
pozvolna stoupali po krkolomné cestě vzhůru a nehodlali se ani trochu zastavit, i když Libušku
trochu trápila obuv.
Ti, kteří Bezděz znají, vědí, jak je výstup dost strmý.
Když jsme měli polovinu cesty za sebou, musel jsem si sednout na zem a mí
dva kolegové, kteří měli trošku lehčí zbroj, pokračovali dále. Během
několika sekund jsem se trochu dal dohromady a rychlejším krokem jsem je opět
došel.
Ale predešlý odpočinek nestačil a musel jsem si znovu sednout, měl
jsem pocit ze dostanu infarkt. Jedna kolemjdouci paní mne osvěžila trochou
vody, kterou si nesla s sebou nahoru. Opět jsem se rozešel, ale tentokrát jsem
se musel rozeběhnout, abych je dohonil. Byl to strašný rachot, a Dan se
se smíchem otáčel, aby viděl, jestli stíhám. Podařilo se. V cíli
jsem se musel opravdu držet, abych vydržel projít nadvořím a odvést je oba do
podstřeší purkrabského paláce.
Pak jsem se sesypal jako domek z karet na podlahu :-).
Ale během deseti minut
jsem byl opět ve formě a připraven naopak teď já si užívat výkony protagonistů
muzikálu, jejichž kolegou jsem dnes na chvíli stal.
Zpěv byl opravdu krásný, až mi naskakovala husí kůže pod zbrojí. Byl to krásný den,
jen byla škoda, že se Dan nezdržel déle.