Dvorana muzea - Moravská Třebová / Vzpomínání 22.11.2010

22.11.2010 - Moravská Třebová/Vzpomínání
Přímo z práce do Moravské Třebové. Nikdy jsem tam nebyla. Už je tma a padla mlha. Ještě že nesněží.
Projíždím Hlinsko v Čechách. Tady moje znalost trasy končí. Vydávám se na neprobádané území. U benzínky si kupuji pití a pokračuji na Poličku, potom do Svitav. Tady se stavím v Kauflandu. Najít ten správný směr ve tmě a už se řítím po 34, která se napojila za městem na E442. Prolétnu tunel Hřebeč a pokračuji dolů. Je tu odbočka na Moravskou Třebovou, takže hodím bliknu vlevo a zařadím se za jiné auto, mířící tímž směrem. Dovede mě až před muzeum. Teď už ví. Na mapě bylo zahnout za roh doleva a kousek dál je parkoviště u nějakého obchodu. Billa, zaparkovat tu není problém. Dívám se na hodiny.
18:23 ještě mám chvilku. Skočím si koupit něco malého na zakousnutí a malé pitíčko. Za pochodu do sebe láduji kousek pečiva, tím jsme pro dnešek skončili s večeří. Za 15 minut začne koncert. Procházím malým parkem, který obklopuje Muzeum v Moravské Třebové. Vystupuji po schodech a vcházím na další schodiště. Po pravé straně zahlédnu plakát, ze kterého se usmívá Daniel. Vystoupám schody, projdu dveřmi a přímo přede mnou se otvírá zastřešená dvorana. Židle rozmístěné do osmi řad. Na druhém konci dvorany schody do patra, okolo podloubí. Před schody malé pódium a na něm.....Daniel.
Chvíle a už mizí pryč. Daniel odchází nahoru, aby se převlékl a připravil na koncert.
Obcházím dvoranu, dívám se ke stropu, kde vysí lustry. Vystoupám po schodech do prvního patra, zahnu za roh a na konci chodby zahlédnu tvář přítele. Pozdravím ho pokývnutím hlavy. Na dlouhé hovory není čas, za chvíli začne koncert. Rychle se na toaletě převléknu a už mažu dolů, po bočním schodišti. Usedám do poslední řady.

19:00
Na galerii v prvním patře se něco pohnulo. Daniel, trochu kulhající, společně s Jirkou Škorpíkem sestoupili dolů. Prokličkovali kolem diváků vzhůru na podium. Hned na začátku koncertu Daniel vysvětlil publiku, proč dnes bude posedávat na stoličce, připravené na pódiu. Před několika dny si totiž s kamarádem zkoušeli "balkonovou scénu", jak to nazval Jirka Škorpík a Daniel si nehezky zranil levý bok, narazil levé rameno, natloukl levou nohu a koleno. Jirka Škorpík jen konstatoval, že on je zcela zdráv. Smích, který vyvolal, zkřivil Danielův obličej do bolestné grimasy. "A nejvíc mě to bolí, když se směju." To neměl Daniel říkat, protože to nevydržel už opravdu nikdo, tvářit se vážně a Daniel opět zkřivil obličej a přiložil si pravou ruku na srdce, aby ztlumil otřesy, které způsobovala jeho bránice.
Koncert začíná.

Účinkující:
Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár... za doprovodu skupiny Rhythm Orchestr.

PROGRAM

Daniel Hůlka, Jiří Škorpík
Neptej se proč jdu ti sbohem dát
Hádanka s tajenkou
Pár jmen
Sníh


Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár
Ráj
Vím, že jsi se mnou
Pohřeb


Jiří Škorpík Toužím

Daniel Hůlka, Jiří Škorpík, Athina Langoská, Andrea Fabiánková, Jaromír Holub, Dušan Kollár... za doprovodu skupiny Rhythm Orchestr.
Gabriel
Déšť, vůz a pláč
Za to nemohou andělé
Města
Když vchází soumrak
Můžem se vznést


Již po třetí zazněla i nová písnička:
Tulák

Láskou svět spoutej
Modlitba, pro příští tisíciletí


Přídavek:
Láskou svět spoutej

Koncert skončil.
Ještě rozdat pár autogramů a postát při fotografování a Daniel odchází.

Je krátce po 21. hodině. Odjíždí.

Za dvě a půl hodiny jsem doma.

Tak zas někdy příště.

Text: © Jana Blažková

Zpět na úvodní stránku