Můj Monte Cristo |
Zpívá Iveta Bartošová - Haydée |
Jsem v koncích a možná i na začátku jsem nejtajnější lásko má Vždy jsem chtěla být jen tvá Sen, že jedenkrát budeš o mne stát byl však pouhým snem Jiný měl jsi cíl. Čím jsi vlastně žil? Mstou. A s ní jen láskou míjen... Můj Monte Cristo jak dny plynou ty přestáváš se na mne smát Snad mám si hledat radost jinou? Tak trochu nejspíš i tvou vinou? Dík za ty vázy plné růží za péči tvou i pevný řád Jen maličkost mi hrabě dluží Jen ta tři hloupá slůvka Mám tě rád Někdo však by chtěl mi vrátit smích Ten, kdo uslyšel zvuk kláves mých Tóny jasné on mi rozumí a chápe mě naše vzplanutí je vzájemné Žít je krásné Můj Monte Cristo snad až nyní promiň, že musím to tak říct já přestávám být otrokyní a nechci svědčit v soudních síních Tvá Haydée dítětem už není vzdálená odplatám a mstám Když opustím tě, co se změní? Vždyť tys i se mnou vlastně býval sám. |
Zpět na úvodní stránku © Webmaster |