Daniel Hůlka

MISE - prolog

Hudba: Eric Woolfson. Text: Tomáš Belko
(The Nirvana Principle, z muzikálu Freudiana)
Hudební ukázka (Real audio, 64 kB)

Jesabel, ty město křtěné rukou ďábla,
ozvěna tvých strojů nikdy nezeslábla.
Ocelový kříž si dáváš na ramena.
Jesabel, ty město pradávného jména.
Posloucháš ten hlas, co z megafonů křičí?
Ten hlas vládce Gorta. Je ti vším i ničím.
Gort, ten vládce strojů, strojů a pak lidí...
Davy se mu klaní, člověk nenávidí...
V čem je jeho síla? Proč se davu líbí?
Dav miluje gesta, dav miluje sliby.
Slaboch v davu sílí, v davu slabost schová
a proto mu stačí jen gesta a slova.
Člověk, který myslí, tohle vnímá jinak.
Pro dav je však kacíř, vyvrhel a špína.
Kam se asi tihle rebelové ztrácí?
To komando Gorta udělá svou práci.
A ten, kdo mu unik, v tom už hoří plamen,
plamen, plamen v očích. Ten pak zvedne kámen.
Poslušnost a práce, režim, řád a síla.
Radost ve tvých zdech snad proto nepřežila?
A kdo je to Norma? Družka svého vládce?
Milující, křehká, působí tak sladce.
Kde má svého bratra, ano chlapce Nina?
V přepychu se nejlíp, nejlíp zapomíná.
Možná přece jednou ty zdi v srdci zbourá.
Možná, že jí v očích srší tajná vzpoura...

Ano, vzpoura je to, o čem Norma sní. A také moc. Proto Gort musí padnout.
A když se nenajde nikdo z lidí, kdo by se s Gortem odvážil utkat, zmocní se
Norma vzácného tajemného pergamenu a předá jej rebelům, aby tak
v podzemí, podle prastarých magických rituálů, byl stvořen Pán démonů - Daniel.

Zpět na úvodní stránku