beze slůvka Promiň, s disharmonií.
Bože, vynes jeden soud nad námi dvěma.
Co se neodpouští? Co se promíjí?
kam motýl marně tloukl na okenní rám...
co padlé zpopelní a živým káže dál,
žít.
ti byl dán,
dar volně žít,
jsi svůj pán.
Směr, jímž chceš jít,
sis určil sám,
dar volby máš,
jsi svůj pán.
se sluncem, s nejcennější monstrancí,
za věčný lidský ideál,
s temnotou i s s peklem rveš se dál.
nad tebou hůl nezlomí.
Spletí cest
už provždy má tě vést
čistý štít i svědomí.
je tvé Já,
nad nízkostí
se vznést má.
Ať zbožňován,
ať na hůl brán,
buď kým chceš být,
jsi svůj pán.